Právní důsledky nedodržení předpisů
NIS 2 ukládá společnostem právní povinnosti zajistit, že mají zavedeny adekvátní bezpečnostní opatření, včetně prověřování zaměstnanců, kteří mají přístup k citlivým systémům a datům. Organizace, které se ukáží jako nedbalé při prověřování minulosti, riskují přísné sankce, které mohou zahrnovat pokuty až do výše 10 milionů eur nebo 2 % z celosvětového ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší. Nedodržení předpisů může také vést k dalším sankcím, jako je vyloučení z veřejných zakázek nebo povinné hlášení regulačním orgánům. Směrnice se vztahuje na širší okruh sektorů než její předchůdce, pokrývající odvětví jako zdravotnictví, energetika, doprava a finance. Tato odvětví jsou považována za nezbytná pro fungování společnosti, což znamená, že jakákoli vnitřní hrozba – ať už zlovolná nebo neúmyslná – by mohla mít devastující důsledky.
Příklady trestních opatření ze skutečného světa
Nedávné případy po celé EU ukázaly možné důsledky nedodržení bezpečnostních standardů, včetně nedostatečného prověřování minulosti. Například v roce 2023 čelil významný dodavatel energie v Německu významným právním krokům poté, co dodavatel s kriminální minulostí kompromitoval citlivá data zákazníků. Organizace neprovedla důkladné prověření minulosti, což vedlo k finančním pokutám i dlouhodobému poškození pověsti.
Podobně ve Spojeném království byla finanční společnost těžce pokutována za to, že zaměstnala osobu s historií podvodů, která později zneužila svůj přístup k systémům firmy. Tento incident zdůrazňuje, jak nedodržení robustního prověřování minulosti nejenže porušuje právní povinnosti, ale také vytváří zranitelnosti, které mohou být zneužity zlovolnými vnitřními osobami.
Trendy v prověřování zaměstnanců a kybernetické bezpečnosti
S nárůstem sofistikovaných kybernetických útoků a rostoucí závislostí na kritické infrastruktuře v digitálním prostoru se prověřování minulosti stalo klíčovým zaměřením organizací. Podle nedávných studií nyní vnitřní hrozby představují více než 30 % všech incidentů kybernetické bezpečnosti, z nichž mnohé by mohly být zmírněny důkladnými prověřovacími procesy. Odborníci na kybernetickou bezpečnost stále více prosazují průběžné, nikoli jednorázové, prověřování minulosti. S tím, jak kyberzločinci využívají techniky jako sociální inženýrství a deepfake technologie, je zajištění integrity a spolehlivosti zaměstnanců v průběhu času klíčové. Navíc nárůst práce na dálku, zejména po pandemii, rozšířil povrch útoku pro kybernetické hrozby, což činí potřebu přísného prověřování minulosti u vzdálených pracovníků ještě naléhavější. Pracovníci, kteří přistupují ke kritické infrastruktuře z externích míst, představují nová rizika, a důkladné ověření jejich pověření může pomoci tato rizika zmírnit.
Proč jsou prověrky minulosti nezbytné pro dodržování NIS 2
Pro organizace působící v rámci EU není dodržování NIS 2 volitelné – je to právní povinnost. Vzhledem ke kritické povaze sektorů pokrytých směrnicí, včetně zdravotnictví, energetiky a dopravy, nelze integritu pracovní síly ponechat náhodě. Prověrky minulosti slouží jako zásadní nástroj k ověření, že zaměstnanci pověřeni citlivými systémy jsou kvalifikovaní, spolehliví a důvěryhodní. Prováděním robustního a důkladného prověřování minulosti mohou organizace:
- Zajistit, že splňují právní požadavky podle NIS 2.
- Snížit riziko vnitřních hrozeb, které by mohly ohrozit citlivou infrastrukturu.
- Chránit se před finančními pokutami a poškozením pověsti.
- Podporovat kulturu bezpečnosti v rámci organizace, což je klíčové pro udržení souladu a provozní odolnosti.
Prověřování minulosti již není jen nejlepší praxí – je to kritická součást jakékoli strategie kybernetické bezpečnosti organizace, zejména podle NIS 2. Organizace, které tento aspekt dodržování zanedbávají, nejenže ohrožují své operace, ale také se vystavují přísným právním a finančním důsledkům.
