Ačkoli "loupež století" může být extrémním příkladem, domácí firmy každoročně přicházejí o stovky tisíc, nebo dokonce miliony korun kvůli najímání manažerů s utajenou temnou minulostí.
Podle studie "výběr nevhodného kandidáta na pracovní pozici, zejména na vrcholovou manažerskou roli, stojí firmu deset až čtrnáctkrát roční plat kandidáta," tvrdí Tomáš Drážný, zakladatel Executivejob.cz, online platformy specializované na obsazování vrcholových manažerských pozic.
Bez řádných kontrol v procesu výběru se do firem snadněji dostanou pracovní kandidáti, kteří mohou později prodat marketingové databáze svého zaměstnavatele nebo poškodit obchodní vztahy.
"Takoví jedinci často rozbíjejí tým, protože totéž udělali v jiných firmách," dodává Drážný. V České republice prochází nějakou formou prověřování jen malé procento uchazečů o zaměstnání, odhaduje se, že je to v jednotkách procent, zatímco ve Spojených státech je to až 85 procent.
Stále obávané prověřování
Proces ověřování je však často velmi povrchní a nekonzistentní. Přetížení zaměstnanci náborových oddělení mohou snadno přehlédnout nebo opomenout významný fakt z minulosti kandidáta. Řešením může být tzv. screening, který zahrnuje ověřování pravdivosti a úplnosti informací uchazečů o zaměstnání externí specializovanou firmou.
"Screening je v České republice poněkud obávané téma, protože je často zaměňován s detektivní prací. My však vždy ověřujeme fakta na základě souhlasu uchazeče o zaměstnání," vysvětluje Petr Moroz, zakladatel a managing partner české společnosti Screening Solutions.
Chyba při náboru zaměstnance může být pro firmu nákladná, až čtrnáctkrát roční plat zaměstnance.
Screening především ověřuje pravdivost a úplnost toho, co o sobě uchazeč o zaměstnání uvedl, a zda něco nezamlčel nebo neskrývá. Zaměstnavatelé často nechávají prověřit trestní rejstřík a důvěryhodnost kandidáta, zejména zda není v insolvenci nebo zda na něj není uvalena exekuce.
Na vyšších pozicích se také zkoumá "důvěryhodnost" kandidáta v bankovních či nebankovních registrech nebo jeho zadluženost vůči státu (například neplacení daní finančnímu úřadu). Kromě samotných firem využívají screeningové agentury také personální agentury, headhunteři a poradenské firmy.
"Poskytujeme firmám službu, kde zaručujeme, že kandidát je čistý. Nemůžeme si dovolit pošpinit naši pověst tím, že bychom o takové osobě odhalili něco negativního," vysvětluje Drážný z Executivejob.cz.
Čtou mezi řádky
Screeningové společnosti jsou schopny velmi rychle a spolehlivě vyhodnotit kandidáty díky přístupu k mnoha databázím. Používají jak automatizované vyhledávací systémy, tak osobní dotazování kandidáta nebo ověřování referencí. "Hledáme něco mezi řádky," říká Petr Moroz.
I v USA, jedné ze zemí s nejvyšší prevalencí screeningu, se mohou stát chyby. Nejvýraznější selhání se pak dostávají do médií. Například generální ředitel internetové společnosti Yahoo musel odstoupit ze své pozice, protože ve svém životopise lhal o studiu IT.
Skandály se dějí i v západoevropských zemích, kde je screening také mnohem rozšířenější než v České republice. V Německu se aktuálně řeší aféra globálního platebního operátora Wirecard, jehož bývalé vedení údajně zpronevěřilo až 80 miliard korun. V České republice kdysi speciální jednotka přišla zatknout finančního ředitele obchodníka s oděvy přímo na zasedání představenstva, protože byl dlouhodobě hledán Interpolem.
Překážkou je nedostatečné vzdělání
V poslední době je trend jasný: zájem o screening zaměstnanců v České republice roste a roste i složitost jeho provádění. "Rychle rosteme. Firmy si začaly uvědomovat, že nemohou jen najímat na základě vyleštěného životopisu a referencí od přátel," říká Moroz.
Podle Drážného je však překážkou pro ještě další rozvoj screeningu nízká úroveň vzdělání mezi zaměstnanci náborových oddělení českých firem. "Zaměstnanci v HR odděleních často ani nevědí, jak by měl screening vypadat a že existuje. Ověřování je stále velmi omezené," věří.
Náborová oddělení firem se také potýkají s koronavirovou krizí. Nejenže více zaměstnanců pracuje z domova, ale probíhají i nábory na dálku, kde se náboráři často s kandidátem ani nesetkají. To může proces ověřování ztížit.
"Pro firmy je to zátěž. Buď se screeningu vzdají, nebo najdou někoho, kdo to pro ně dokáže udělat, i na globální úrovni," říká Moroz. Jeho společnost Screening Solutions takové služby skutečně poskytuje. Firma aktuálně pokrývá 158 zemí, kde je obvykle schopna poskytovat screening ve spolupráci s místními firmami. "Pracujeme pro globální společnosti. Například jsme nedávno získali zakázku za 700 000 dolarů pro americkou firmu na čtyři roky. Musíme ročně prověřit asi 300 až 400 lidí, kteří však přicházejí z celého světa," říká Moroz.
Vzestup automatizovaných systémů
Pět zaměstnanců firmy provádí přibližně 10 000 screeningů ročně, od jednoduchého ověření identity uchazečů až po složité, za které firemní klienti platí až 15 000 korun. "Například skryté informace z trestních rejstříků nacházíme u asi tří procent kandidátů," říká Petr Moroz.
Během screeningu firmy často využívají automatizované systémy ověřování. Zejména pro ověřování databází, jako jsou obchodní rejstříky, sledování negativních mediálních zmínek nebo sankční seznamy jednotlivých zemí a EU.
Podle Petra Moroze existují dvě základní skupiny klientů. První jsou tzv. "gig economy" firmy, často technologické společnosti v oblasti sdílené ekonomiky, startupy nebo některé IT firmy. Ty především vyžadují automatizovaný a levnější screening kandidátů a potřebují odpověď do druhého dne.
Na rozdíl od technologických firem je typickým zástupcem druhé skupiny renomovaná finanční instituce s dlouhou historií působící v silně regulovaném odvětví. Zde nejde tolik o rychlost, ale o důkladnost ověřených informací.
Pozici screeningu v České republice také ztěžuje praxe mnoha firem, které raději ukončí pracovní poměr s zaměstnancem, kterého by propustily za závažný přečin, v dobrém, protože se obávají právních sporů. "Riziko pro takto propuštěnou osobu pak přechází na jinou firmu," říká Petr Moroz.
Používání screeningu je také problematické ve státních nebo polostátních firmách. Podle Moroze často v jejich představenstvech a dozorčích radách sedí lidé, kteří nesplňují potřebné parametry. "Jsou tam a nikdo to neřeší, nemáme jediného zákazníka ze státních firem," říká.
