Geopolitické důsledky vnitřních hrozeb v Evropě
Evropské země zaznamenaly nárůst nepřátelských akcí ze strany zemí jako Rusko a Čína, které se aktivně zapojují do špionáže s cílem oslabit ekonomickou stabilitu a získat technologické výhody. Po ruské invazi na Ukrajinu se zvýšily kybernetické útoky a špionážní aktivity, které se zaměřují především na členské státy NATO a odvětví kritická pro národní bezpečnost.
Nepřátelské národy se snaží shromažďovat zpravodajské informace, krást duševní vlastnictví a narušovat vládní operace. Zejména obranný, technologický a energetický sektor byl zranitelný. Nedávná zpráva Microsoftu o digitální obraně zdůrazňuje nárůst phishingových kampaní zaměřených na evropské obranné organizace, často spojených s geopolitickými motivy, jako je sběr zpravodajských informací týkajících se Ukrajiny nebo jiných vojenských aktivit – a kybernetické úsilí je jen součástí této nepřátelské strategie, infiltraci těchto sektorů skutečnými lidmi je také součástí jejich úsilí.
Proč to dělají, je jednoduché, kybernetické útoky a vnitřní hrozby mohou nepřátelským státům poskytnout přístup ke strategickým informacím, kritickým technologiím a ovlivňovat společenské situace zaměřené na destabilizaci regionů.
Trendy ve zločinech vnitřních hrozeb
Prostředí vnitřních hrozeb se neustále vyvíjí, s trestnými činy sahajícími od krádeže duševního vlastnictví po složitější špionážní aktivity. Podle CISA nyní vnitřní hrozby zahrnují širokou škálu aktivit, včetně neoprávněného zveřejnění citlivých dat, sabotáže a finančních podvodů.
Spolupráce mezi zaměstnanci a externími hrozbami roste, s rostoucími důkazy o tom, že vnitřní osoby jsou najímány nepřátelskými národy nebo zločineckými organizacemi k odcizení vlastnických informací nebo umožnění kybernetických útoků. Nedávná data ukazují, že vnitřní hrozby se globálně zvýšily, přičemž 68 % organizací hlásí alespoň jeden incident vnitřní hrozby za posledních 12 měsíců (CISA). Finanční dopad těchto zločinů je také významný, přičemž průměrné roční náklady na incidenty související s vnitřními hrozbami se nyní odhadují na více než 10 milionů eur pro evropské společnosti.
Jak může prověřování minulosti zabránit vnitřním hrozbám
V tomto náročném prostředí hrají HR oddělení v těchto kritických sektorech klíčovou roli při zmírňování vnitřních hrozeb tím, že identifikují potenciální rizika před tím, než jednotlivcům udělí přístup k citlivým informacím. Prověřování minulosti je klíčovým nástrojem v tomto procesu, pomáhá podnikům identifikovat varovné signály, jako jsou falešné pověření, trestní záznamy nebo předchozí incidenty podvodu.
Pro odvětví čelící špionážním hrozbám, zejména v oblasti obrany a kritické infrastruktury, mohou rozšířené prověřovací protokoly identifikovat kandidáty s vazbami na nepřátelské národy nebo riziková spojení. Prováděním důkladných prověrek může HR pomoci zajistit, že zaměstnanci nepředstavují bezpečnostní riziko, čímž se snižuje pravděpodobnost spolupráce s cizími protivníky. Závěrem lze říci, že nárůst vnitřních hrozeb v Evropě, poháněný geopolitickým napětím a státem sponzorovanou špionáží, vyžaduje robustní HR praktiky k ochraně organizací.
Prověřování minulosti je zásadní součástí ochrany podniků před nepřátelskými aktéry, kteří se snaží využít vnitřní zranitelnosti. Začleněním těchto nástrojů mohou evropské společnosti významně snížit riziko vnitřních hrozeb a chránit své aktiva a duševní vlastnictví před nepřátelskými vlivy.
