Co v současné době rozumíme pod pojmem compliance?
Nejjednodušší způsob, jak popsat compliance, je jako systém dodržování pravidel. Tato pravidla mohou mít různé formy, od legislativních, regulačních, organizačních až po zákaznicky orientované, které jsou na firmy uvaleny zvenčí. Často se však přehlíží, že chování firmy by nemělo pouze splňovat externí požadavky, ale také hodnoty, které si sama přijímá. Tam všechno začíná.
Existuje nějaká oblast, která je v tomto ohledu často přehlížena? Na co by si měly firmy dát pozor, ale často to nedělají?
Bohužel je často přehlížena potřeba řídit compliance. V České republice stále převládá přístup „implementuji compliance, protože musím“ nebo ještě hůře, „protože už jsem se spálil“. Firmy, které implementují compliance, protože si uvědomují výhody, jsou vzácné jako šafrán. Může zlepšit atmosféru ve firmě, zlepšit vnímání zákazníky a samozřejmě ušetřit peníze tím, že se vyhnou pokutám, sankcím nebo dokonce trestnímu stíhání.
Jaké jsou nejčastější chyby, které firmy dělají?
Nejčastější chybou je implementace rigidní papírové compliance. To je přístup „protože musím“, kdy firmy formálně plní na ně kladené požadavky a odškrtávají, co implementovaly - etický kodex, splněno, oznamovací linka, splněno... To je však systém, který je vynucený, nikoli žitý, a jeho implementace vás neochrání například před trestním stíháním právnické osoby. Klíčem je tón shora a to, jak firma skutečně žije podle pravidel, komunikuje je, vzdělává, hodnotí a neustále je zlepšuje.
Na druhou stranu, obvykle nebývá problém.
Oblast, kde firmy obvykle nemají problém, je regulační compliance. To se týká dodržování požadavků v odvětvích, která jsou přísně sledována přísnými regulátory a kde podnikatelé čelí vysokým sankcím. Typicky sem patří bankovnictví nebo farmaceutika.
Změnilo se toto prostředí ve vztahu k GDPR?
Ano, jak negativně, tak pozitivně. Mnoho firem si poprvé uvědomilo, že podléhají regulaci. Často poprvé nahlédly dovnitř a našly nepořádek, nejen s osobními údaji. Řada firem také poprvé zavedla pozice compliance manažerů. Celkově bylo toto vzdělávání trhu určitě přínosné. Na druhou stranu byla obrovská averze k compliance, protože GDPR bylo prodáváno skrze strach. Mnoho poradců a právníků, kteří se chtěli přisát na firemní rozpočty, si na GDPR vybudovalo krátkodobý byznys. Hrozili vysokými pokutami a mnoho lidí to zbytečně znechutilo. Dnes jsou firmy vyčerpané, investovaly hodně času a peněz, a ty pokuty nepřicházejí. Takže mají pocit, že byli jen zneužiti.
Pokud mluvíme o trestní odpovědnosti právnických osob, jak hodnotíte související metodiku Nejvyššího státního zastupitelství?
Skutečnost, že Nejvyšší státní zastupitelství vydalo takovou metodiku, je sama o sobě velmi pozitivním signálem. Ačkoli metodika není primárně určena pro firmy, ale pro státní zástupce, poskytuje trhu poměrně jasný signál, co a jak bude státní zastupitelství posuzovat. Takže firmy najednou mají něco, s čím mohou porovnat svůj současný přístup, a to je nepochybně dobré. Za zvláště významné považuji poselství, že metodika státních zástupců odsuzuje formalismus a zavádění compliance „na papíře“. Naopak vyžaduje důkaz, že firma skutečně implementovala, řídí a komunikuje compliance. Že tím žije. Uvidíme však, jak se v budoucnu povede těm, kteří to skutečně dodržují.
Potřebujeme další metodiky od státních zástupců a jiných podobných úřadů nebo institucí?
Ne, i zde někdy platí, že méně je více. Nepotřebujeme další metodiku, stačí jen zlepšit tu stávající. Pomohlo by například vyjasnit, jak v praxi hodnotit kvalitu nebo funkčnost compliance systémů. Aby státní zástupci mohli posuzovat odpovědnost firem konzistentně a měřit všechny stejným metrem. Je však otázkou, zda by tato část metodiky měla být veřejná, protože formalistický přístup ve formě checklistu by mohl být rizikem. Také bych se nebránil určité míře samoregulace. Tedy pokud by si trh sám definoval dobrou praxi a dohodl se, jaké standardy by měly být dodržovány. Velké korporace by například mohly k tomu přispět tím, že by začaly požadovat určité modely chování od svých dodavatelů a nastavily laťku pro trh. Proč nezvážit faktory jako transparentnost dodavatele, hodnoty, firemní kulturu nebo společenskou odpovědnost vedle ceny?
Sledujete trendy ve světě? Čím bychom se mohli inspirovat?
Odpovím trochu jinak. Compliance by se mělo inspirovat oborem HR, který v posledních letech prošel dramatickými změnami. Už to není jen nudné řízení lidských zdrojů spočívající ve sběru životopisů, vedení pracovních pohovorů a řízení pracovněprávních agend. Firmy musí bojovat o kandidáty, takže tráví mnohem více času zvažováním, co mohou kandidátům nabídnout a jak s nimi komunikovat.
Neprodávají jen pozici a plat, ale firmu a to, co představuje. Tím vznikl zcela nový segment služeb nazvaný „employer branding“. To úzce souvisí také s firemní společenskou odpovědností, která začíná naplňováním firemních hodnot a dodržováním vlastních principů. A tady se vracíme k compliance. Mimochodem, tento trend je patrný nejen mezi uchazeči o zaměstnání, ale také mezi zákazníky. Stále více z nich sleduje, zda se firma, od které nakupují zboží nebo služby, chová férově.
Jaká je poptávka po vašich službách?
V oblasti compliance je v současné době poptávka po implementaci komplexního řízení na klíč. A nejde jen o velké mezinárodní korporace, zvyšuje se poptávka například od rodinných firem nebo rychle rostoucích technologických start-upů, které tím zvyšují svou hodnotu pro investory. Roste také poptávka po službách, které bych hovorově nazval „vědět, s kým spím“. Tedy řízení rizik spojených s obchodními partnery (vědět, s kým obchodujeme) a s našimi vlastními zaměstnanci (vědět, s kým pracujeme).
Ale kde se cítíme nejsilnější, je poskytování komplexního systému řízení rizik a odolnosti podnikání. Fungujeme jako integrátor a klienti v nás nacházejí partnera, s nímž mohou úspěšně řídit personální, obchodní, compliance, bezpečnostní, kybernetická nebo reputační rizika.
Nedávno jste spolu s bratrem Michalem založili Compliance Academy. Proč jste ji založili mimo Screening Solutions?
Chtěli jsme podpořit vzdělávání a networking na „velmi nudném“ trhu compliance. Tady to vlastně chybělo, takže jsme jen vyplnili mezeru. Ale myslím, že se nám podařilo rozvířit stojaté vody svým přístupem (smích). Akademie je oddělena od našeho podnikání, protože jsme nechtěli prodávat jen naše vlastní nápady a pravdy. Nepřipadalo v úvahu, abychom k tomu přistupovali jako většina naší konkurence, která obvykle pořádá uzavřené akce pro své klienty. Tento přístup nám umožňuje zapojit nejlepší odborníky ze všech oborů napříč trhem, bez ohledu na to, pro koho aktuálně pracují. Screening Solutions však Akademii podporuje a finančně přispívá na její provoz. Jsme otevřeni i dalším partnerům a sponzorům.
Jaké aktivity plánujete podniknout?
Chceme postupně pomáhat vzdělávat novou generaci compliance manažerů. Naším zájmem je pracovat s lidmi dlouhodobě, doprovázet je během jejich kariéry, od začátečníka po odborníka. Seznámit je s komunitou, být jejich poradcem a průvodcem. Proto mají naše aktivity několik linií. První je informování o aktuálních tématech a sdílení novinek. LinkedIn se zatím ukázal jako nejvhodnější platforma, kde jsme rychle vyplnili mezeru a dnes má naše komunita #czechcompliance téměř 500 příznivců a stále rychle roste. Kdykoli dnes přijdu do jakékoli firmy, zjistím, že už nás zaregistrovali a obvykle velmi oceňují naši aktivitu.
Druhým významným pilířem je networking. Snažíme se alespoň jednou měsíčně uspořádat příležitost odložit saka a setkat se osobně, například u vína nebo piva. A pak je tu samozřejmě hlavní směr, kterým je vzdělávání.
Jaké jsou vzdělávací plány Compliance Academy?
Letos plánujeme sérii akcí nazvaných CA Forum, kde otevřeme a budeme diskutovat různá aktuální témata. Další bude o whistleblowingu 30. září. Kromě toho plánujeme několik odborných seminářů a workshopů. Rádi bychom je udělali velmi interaktivní, takže budou pro menší skupiny účastníků, které bychom chtěli co nejvíce zapojit. Jako únikové hry pro firmy (smích). Žádné nudné přednášky.
A také připravujeme krátkodobé a dlouhodobé certifikované kurzy, které bychom chtěli spustit během příštího roku. Není třeba znovu vynalézat kolo, takže o nich jednáme s několika významnými mezinárodními institucemi, které bychom rádi přivedli do České republiky.
V současné době rozesíláte velký průzkum Compliance 360° ve spolupráci s INFO.CZ. Jak bude fungovat a co by měl ukázat?
Měl by být zcela unikátní nejen svým zaměřením, ale i rozsahem. Chceme zmapovat celkovou úroveň compliance na českém trhu i v jeho jednotlivých segmentech. Zajímá nás především obecná úroveň povědomí o compliance, převládající motivace pro implementaci compliance programů, praktické zkušenosti firem, nejčastěji používané nástroje, stejně jako názory na práci domácích regulátorů. Sběr dat proběhne během září a října a dotazníky bychom chtěli vyhodnotit v listopadu. Výsledky průzkumu plánujeme zveřejnit symbolicky 9. prosince, což je Mezinárodní den boje proti korupci.
Kolik firem plánujete oslovit?
Spojili jsme se nejen s vaší redakcí, ale také s Vysokou školou ekonomickou a několika profesními organizacemi. Spolu s nimi plánujeme oslovit firmy ze všech hlavních průmyslových sektorů. Očekáváme, že aktivně zapojíme alespoň 100 subjektů z alespoň deseti významných segmentů.
V dotazníku se také ptáte respondentů na jejich názor na úroveň compliance v České republice. Jaký je váš názor na to?
Vidím to pozitivně (smích). Důvody mého optimismu spočívají v několika faktorech, které jsem již zmínil. Přispívá k tomu metodická práce Nejvyššího státního zastupitelství, pozitivní dopady GDPR a významná role, kterou hraje vliv významných zahraničních organizací, které vyžadují vyšší standard chování od svých českých poboček a dodavatelů. V neposlední řadě vidím naději v nové generaci českých podnikatelů, kteří se ve svém podnikání více zaměřují na hodnoty a firemní kulturu ve srovnání s minulostí.
