„Z dostupných statistik je zřejmé, že dva ze tří vyšetřovaných podvodů jsou způsobeny zaměstnanci nebo jsou do nich přímo zapojeni," uvedl Michal Moroz, hlavní manažer pro rozvoj obchodu v Securitas, bezpečnostní agentuře působící v 58 zemích světa. Správně implementovaná bezpečnostní opatření mohou chránit podniky před mnoha trestnými činy a ztrátami majetku.
Petr Moroz ze Screening Solutions nám připomněl psychologické studie, které dělí veřejnost do tří skupin podle charakteru: Zhruba 25 procent jsou lidé s výraznou tendencí k neetickému chování a podvodům, kdykoli je to možné. Dalších 25 procent jsou jedinci, kteří jsou za všech okolností poctiví. Zbylá polovina přizpůsobuje své chování podle životních situací, zavedených pravidel a příležitostí.
Kdo je typický zloděj?
„Zaměstnance z první skupiny nechcete ve své firmě vůbec. Proto je klíčové ověřit poctivost potenciálních kolegů v okamžiku, kdy se ucházejí o práci, například pomocí referencí nebo kontrolou pravdivosti jejich životopisu. Dnes je to snadno dosažitelné a díky elektronickým nástrojům je to také levné a rychlé. S většinou skupiny lidí, kteří jsou charakterově nenápadní, můžete ve firmě pracovat s pomocí dobře zavedených procesů dodržování předpisů a fungujícího řízení rizik," řekl Moroz.
Podle průzkumů je typickým pachatelem trestného činu na pracovišti muž ve věku 35 až 55 let, který je ve firmě šest a více let. Třetina z nich jsou lidé na výkonných a manažerských pozicích a ve dvou třetinách případů spolupracují s někým dalším jako organizovaná skupina.
V České republice, na rozdíl od Slovenska a dalších evropských zemí, podle odborníků v současné době chybí právní ochrana pro tzv. whistleblowery, tedy osoby oznamující přestupky. Průzkumy nadnárodních organizací však ukazují, že až 40 procent trestných činů bylo nejprve odhaleno díky tipu od někoho. Interní audit se umístil na druhém místě s 20 procenty odhalení trestných činů. Proto by firmy měly mít interní pravidla pro oznamování přestupků, která umožňují okamžité a diskrétní odhalení a řešení incidentů.
Ochrana se zlepšuje
SSI Group, která poskytuje bezpečnostní služby pro několik stovek míst, včetně nákupních center v České republice a na Slovensku, také přiznala, že většina obchodů je dobře připravena na krádeže zákazníků. Problémy však nastávají se ztrátami, které pocházejí z jejich vlastních řad. Firmy a majitelé obchodů jsou proto nuceni neustále zlepšovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, aby předešli škodám způsobeným vlastními zaměstnanci.
Zloději se zaměřují především na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách nebo na černém trhu. „Patří sem mobilní telefony, tablety, herní konzole, stejně jako móda, nápoje a potraviny, parfémy a kosmetika," řekl Michal Cícer ze SSI Group.
Začátkem tohoto roku byl mladý zaměstnanec v závodě Škoda Auto v Kvasinách, Rychnov, přistižen při krádeži desítek airbagů do volantu a několika volantů z nově vyrobených luxusních modelů, čímž způsobil škodu přesahující 400 000 korun. Podle policie mladík kradl autodíly od prosince loňského roku do poloviny letošního ledna a poté je prodával osobně nebo přes internet. Policie případ vyřešila ve spolupráci s bezpečnostním oddělením automobilky.
Takové podvody a krádeže nejsou rozšířeny pouze v České republice a dalších zemích bývalého východního bloku. Podle zprávy Americké obchodní komory se alespoň 75 procent zaměstnanců během svého života dopustí alespoň jedné krádeže na pracovišti, přičemž 37,5 procenta tak činí pravidelně.
Odhadovaná ztráta
Maloobchodníci se mohou snažit bojovat proti krádežím, ale také je zahrnují do svých obchodních plánů. Na základě svých minulých zkušeností a statistik vypočítávají tzv. „shrinkage," což je očekávaná hodnota nebo objem zboží, které bude odcizeno.
„Maloobchodníci bojují proti krádežím, jak nejlépe mohou, ale také je zahrnují do svých obchodních plánů. Na základě svých předchozích zkušeností a statistik vypočítávají tzv. „shrinkage," tj. očekávanou hodnotu nebo objem odcizeného zboží," říká Jaroslava Hanková, partnerka poradenské skupiny Apogeo. „Výše shrinkage stanovená v interních politikách musí být ekonomicky odůvodněná a v případě kontroly daňovým správcem musí být řádně doložena," varuje Hanková.
„Když maloobchodník zjistí na základě inventury, že fyzický stav zboží neodpovídá evidovanému stavu, tj. je nižší, pak mluvíme o manku. Obchod musí zjistit, jak k manku došlo a v případě potřeby předepsat odpovědnému zaměstnanci příslušnou náhradu podle interních postupů," popisuje Hanková. Říká, že další komplikace nastávají, pokud provozovatel obchodu uplatnil odpočet DPH na odcizené zboží. V takovém případě je povinen tento odpočet upravit.
